Jmenuji se Veronika Dolistová a je mi 14 let. Už od malička miluji zvířata a starání se o ně (nejen). Doma máme mimo mého psa Andyho 2 kočky, 1 králíčka a 2 anduláky (papoušky)... Také několik rybek... :)
Ráda fotím, jezdím na koni, čtu knihy - především příběhy, cvičím svého pejska novým kouskům atd... Také ráda upravuji obrázky ve photofilteru ( =) )
Můj pejsek mě naučil být jiným člověkem...: Mám pro co žít, i když se se mnou nikdo nebaví, on mne vždy poslouchá a nikomu nic neřekne, naučil mne také vzdávat se pohodlnosti a vyměnit ji za vodítko, tepláky a teplou bundu (pejskaři pochopí), naučil mne, že zábava, radost a štěstí není nejdražší přístroj se zábavnými videi hrami, a články, ale je to reálná a fyzická hra, zábava a štěstí se psem... Velké a výstižné slovo, na které zde nemůžu zapomenout je zodpovědnost a důslednost protože to je jedna z hlavních věcí, které mne Andy naučil.
Vypadá to, že tento web je o tom, jak já trénuji svého psa, on však trénuje mne... Když každé ráno vstávám před půl sedmou hodinou abych dopřála Andymu vykonat potřebu, vždy mne probouzí jemnými psími polibky "už vstávej, už musíme jít", tím mne učí vzdávat se jinak příjemných věcí (v tomto případě - teplá postel). Když zaklapnu všech svých 6 nastavených budíků a on mne přijde takto "poprosit" těmi zmiňovanými polibky, zachrání mne před zaspáním - tím mne učí, že vše nepříjemné, je naopak příjemné... - Než začnete brblat jak je strašné vstávat "jen" kvůli psovi z postele, zahleďte se na tu druhou - dobrou stránku!
Když jsme venku a já pospíchám např. na autobus učí mne trpělivosti
a to jsem popsala pouze ráno!
...
Má detajlní fotka Andyho obojku (upravené):
